Spotkanie w pasiece w Brzeziu
Aby zrozumieć życie
pszczół wybraliśmy się 22 maja 2012 r. wraz z czeskimi
przyjaciółmi do pasieki w Brzeziu. Tam zostaliśmy powitani przez
tamtejszego Gospodarza Wernera Koszorza . Na dobry początek
zostaliśmy poczęstowani plastrami woskowymi z miodem. Każdy mógł
popróbować również pyłku pszczelego oraz zobaczyć jak
przygotowuje się naturalny antybiotyk jakim jest propolis. Okazało
się, że pszczoły miodne prowadzą życie zbiorowe i już wczesną
wiosną dysponują dużą „armią” zapylaczek zdolną zapylić
kwitnące sady, łany rzepaku i innych roślin. Mieliśmy okazję
zobaczyć jak znaczy się „królowe matki” oraz jak wygląda ich
dom zwany matecznikiem. Dowiedzieliśmy się także, że
jedyną funkcją matki, poza składaniem jaj, jest wytwarzanie
feromonów zachęcających robotnice do opieki nad matką oraz
określających chemiczną identyfikację roju. Dzięki substancjom
wydzielanym przez nią, każda pszczela rodzina ma pewien
charakterystyczny zapach. Pozwala on robotnicom rozpoznawać członków
własnej społeczności. Jeżeli w gnieździe pojawi się pszczoła z
innej rodziny, może zostać zabita. Przeżyje, jeśli przyniosła
nektar bądź pyłek. Również młoda pszczoła, która jeszcze nie
nabyła zapachu własnego roju, może przeżyć. Organizacja pracy
roju opiera się na przekazywaniu sygnałów feromonowych pomiędzy
robotnicami.
Wiemy już wiele na temat
pszczół. Teraz czas na trochę historii. Kolejna nasza wycieczka
już niedługo. Tam obejrzymy skansen w Jeleniej Górze.
Abychom
pochopili život včel jsme jeli 22 května 2012 r spolu z českými
přáteli na včelnici v Brzeziu. Tam jsem byli uvítání
místním hospodářem Wernerem Kosorzem. Pro dobrý začátek, byli
jsme pohošteni voskovými plátky z medem. Všichni jsme
zkoušeli včelí pyl a taký viděli, jak se připravuje přirodní
antibiotikum, kterým je propolis. Ukázalo se, že medonosné včely
mají kolektivní život, a brzo na jaře mají velkou „armádu”
, která ma schopnost opylovat kvetoucí sady, pole řepky a další
rostliny. Jsme měli možnost uvidět způsob značeni „královny
matky”, a jeji dům takzvaný matečník. Také
jsme se dozvědělí , že jedinou funkcí matky je kládeni vajiček,
a výroba fermonů, které podporují dělnice k starani se o
matku, a stanoví charakteristiku složeni roje. Díky látkam každa
včelí rodina ma charakteristický vůně. Umožňuje
dělnice poznat členy své společenství. Jeste-li v hnízdě
ukáže se včela z jíne rodiny může zůstat zabíta.
Prežije pokud přinesla nektar nebo pyl. Také mladá včela, která
dosud nezískala vůni své roje může přežit. Organizace práce
je založena na přenosu fermonových signálů mezi dělníci.
Setkání na
včelnici v Brzeziu
Abychom
pochopili život včel jsme jeli 22 května 2012 r spolu z českými
přáteli na včelnici v Brzeziu. Tam jsem byli uvítání
místním hospodářem Wernerem Kosorzem. Pro dobrý začátek, byli
jsme pohošteni voskovými plátky z medem. Všichni jsme
zkoušeli včelí pyl a taký viděli, jak se připravuje přirodní
antibiotikum, kterým je propolis. Ukázalo se, že medonosné včely
mají kolektivní život, a brzo na jaře mají velkou „armádu”
, která ma schopnost opylovat kvetoucí sady, pole řepky a další
rostliny. Jsme měli možnost uvidět způsob značeni „královny
matky”, a jeji dům takzvaný matečník. Také
jsme se dozvědělí , že jedinou funkcí matky je kládeni vajiček,
a výroba fermonů, které podporují dělnice k starani se o
matku, a stanoví charakteristiku složeni roje. Díky látkam každa
včelí rodina ma charakteristický vůně. Umožňuje
dělnice poznat členy své společenství. Jeste-li v hnízdě
ukáže se včela z jíne rodiny může zůstat zabíta.
Prežije pokud přinesla nektar nebo pyl. Také mladá včela, která
dosud nezískala vůni své roje může přežit. Organizace práce
je založena na přenosu fermonových signálů mezi dělníci.












